Preanalytická fáze

MUDr. Petr Podroužek, CSc.

Termín preanalytická fáze obecně označuje období před laboratorní analýzou vzorku pacienta.

O preanalytické fázi se toho v minulých letech napsalo hodně. Lékaři jsou s touto problematikou poměrně seznámeni. Pokud bych měl za sebe hodnotit největší současná rizika v této oblasti, řekl bych, že ze strany lékaře i laboratoří jsou naši pacienti poměrně málo informováni o tom, jak se obecně chovat před odběrem krve či sběrem moče. Ze strany laboratoří pak vidím další riziko ve svozu vzorků z jednotlivých poliklinik či od terénních lékařů do laboratoře. Řada laboratoří se snaží v rámci jednoho svozu objet co největší okruh lékařů – tj. nezajíždět si cestou zpět do laboratoře –, a šetřit tak čas i prostředky. Je to sice ekonomické, ale nešetří to to nejdůležitější – převážené vzorky pacientů. Ovlivnění kvality vzorku znamená ovlivnění výsledku vyšetření, vyšetření přestává být objektivní informací – a co hůře, stává se i zavádějící informací.

V EUC LABORATOŘÍCH proto věnujeme svozům a jejich organizaci velkou pozornost, svoz se vrací do laboratoře vždy po návštěvě limitovaného počtu lékařů, monitorujeme teploty vzorků v kontejneru, po příjezdu do laboratoře jdou vzorky hned ke zpracování (snažíme se v podstatě zpracovávat vzorky téměř ve statimovém režimu. Řada i méně obvyklých vyšetření je zpracovávána každý den. Mottem je profesionalita, kvalita a rychlost – tak, aby výsledek vyšetření byl kvalitní informací.

A nyní konkrétně k preanalytické fázi.

Lze ji rozdělit na jednotlivá období:

  • před odběrem pacienta
  • vlastní odběr pacienta
  • mezi odběrem pacienta a laboratorní analýzou
1. Období před odběrem pacienta

Výsledek laboratorního vyšetření může být ovlivněn řadou faktorů. Tyto vlivy mohou být poměrně významné, snažíme se je proto eliminovat nebo, není-li to možné, počítat s nimi v konečné fázi laboratorního vyšetření, tj. při posuzování výsledků.

Ovlivnitelné faktory

Tyto faktory lze ovlivnit zejména poučením pacienta, které hraje klíčovou roli.

Dieta

Většina odběrů je prováděna nalačno, tj. v ranních hodinách po cca 12hodinovém lačnění. Nedodržení lačnění znamená ovlivnění nejen nálezů v sacharidovém a lipidovém metabolismu, ale i dalších analytů – amylázy, lipázy, střevního izoenzymu alkalické fosfatázy. V závislosti na skladbě požité stravy se mění koncentrace kreatininu, urey, kalia, fosfátů, železa a dalších iontů. Požití alkoholu může ovlivnit hodnoty GMT, ALP, ALT. Před vyšetřením orálního glukózového tolerančního testu je vhodná nejméně dvoudenní dieta obsahující cca 150 g sacharidů za den (většinou neměnit běžné návyky). Dieta s omezením sacharidů snižuje citlivost vyšetření (sníží případné vyšší hodnoty glykemie v nálezu!). Pro některá speciální vyšetření nebo funkční testy jsou předepsaná dietní opatření (např. vyšetření kys. vanilmandlové, hydroxyindoloctové).

Načasování odběru

Většina odběrů probíhá v ranních hodinách. Je třeba brát v úvahu cirkadiánní variace (změny koncentrace analytů během dne, např. prolaktin odběr nejdříve jednu hodinu po probuzení) či během dnů (změny hormonů v menstruačním cyklu). 

Poloha při odběru

V ambulantním zařízení probíhá odběr většinou vsedě. Před odběrem je vhodný krátký odpočinek vsedě, po něm následuje většinou standardní odběr z loketní žíly. Poloha pacienta při odběru může ovlivnit koncentraci řady látek (např. při poloze vstoje oproti vleže je koncentrace vysokomolekulárních látek cca o 10–20 % vyšší). Současné vakuové odběry umožňují odběry bez použití škrtidla.

Fyzická zátěž

Před odběrem není fyzická zátěž vhodná. Běh, rychlá chůze do schodů jsou častými prohřešky (pospícháme do práce). Dochází k adaptaci na zátěž – leukocytóza, zvýšení CK, kreatininu, změny iontů, pokles glukózy, ev. snížení lipidů. Pokud klient pospíchal, je to většinou poznat. Proto je vhodné, přestože nechceme zdržovat, tyto pacienty na několik minut posadit v čekárně. Sport může často ovlivňovat některé analyty i po řadu dnů (PSA po jízdě na kole apod.).

Stres

Prostředí a pohoda v odběrové místnosti, tedy přístup personálu a čisté hezké prostředí, by měly mít na pacienta uklidňující vliv. Praktikujeme individuální osobní přístup k pacientům (zejména dětem), aby ani vlastní odběr vzorků nebyl stresující. Stres zvyšuje koncentrace prolaktinu, kortizolu, kortikotropinu (ACTH), katecholaminů a dalších hormonů.

Vliv léků

Ovlivnění výsledků laboratorních vyšetření léky je vzhledem k možnosti kombinací velmi obtížné popisovat. Obecně je zde nutné odkázat na specializovanou literaturu.

Neovlivnitelné faktory

Individuální variabilita

Lze ji zčásti redukovat opakovaným vyšetřením, je však neovlivnitelným zdrojem variability.

Věk pacienta, mezirasové rozdíly a pohlaví

 Koncentrace řady analytů se významně mění s věkem, což má velký význam pro správnou interpretaci nálezu. Referenční hodnoty pro různé věkové skupiny a pohlaví zohledňuje laboratorní informační systém, který ve výsledku uvádí referenční rozmezí pro věk pacienta a pohlaví. 

Rasa – příliv migrantů v posledních letech nás nutí častěji k tomuto faktoru přihlížet. Je známo, že nejde jen o vliv rasy, ale i o prolínání vlivů socioekonomických a geografických rozdílů na změny analytů. Je popsána až dvojnásobná aktivita kreatinkinázy u černochů, vyšší aktivita slinné amylázy u Asijců. Mezirasové rozdíly se jinak nezdají být zas tolik významné.

Gravidita           

Změny koncentrace analytů jsou v tomto období způsobeny řadou dějů. Mění se hormonální spektrum – hCG, fertilitní hormony. Dochází ke zvýšení hladin tyreoidálních hormonů a kortizolu (zvýšením plazmatických transportních proteinů v plazmě). Zvýšení plazmatického objemu způsobí pokles celkové bílkoviny, albuminu, koncentrace krevních elementů, zvýší se glomerulární filtrace a objem moči. Zvyšuje se hladina fibrinogenu a některých koagulačních faktorů, jiné naopak klesají. V krevním obraze je častá mírná normocytární anemie, leukocytóza, neutroflie, zvyšuje se sedimentace erytrocytů. Dochází k poklesu zásob železa, je snížena koncentrace ferritinu, transferinu, ev. železa. Jsou zvýšeny hladiny proteinů akutní fáze.

2. Odběr pacienta

Jde většinou o odběr žilní krve v poloze vsedě, odběr kapilární krve je v současnosti méně častý. Provádí se dnes většinou vakuovými sety, použití klasické jehly a stříkačky je ale též akceptovatelné.

3. Období mezi odběrem a analýzou

Zčásti jsou úskalí popsána již v úvodních odstavcích. Laboratoř se obecně snaží, aby toto období bylo co nejkratší a nedošlo k ovlivnění vzorku. Vzorek musí být dobře uzavřen, aby bylo zabráněno jeho zahuštění odpařováním, mikrobiální kontaminaci, vlivu světla, tepla či metabolismu krevních elementů. Tyto zásady musí být dodržovány i v organizaci svozů vzorků do laboratoře svozovou službou. Podle požadovaných vyšetření jsou některé vzorky po odběru centrifugovány (Quickův test, aPTT ), sérum je odděleno od krvinek či jsou vzorky transportovány v chladu.

Další zpracování vzorku v laboratoři musí být pokud možno bez prodlení.  

Pro podrobné seznámení s touto problematikou odkazujeme dále na literaturu.

Použitá literatura:

  1. Zima Tomáš a kolektiv: Laboratorní diagnostika, Galén, Praha 2013.
  2. Preanalytická fáze 2005, kolektiv autorů, Česká společnost klinické biochemie ČLS JEP a SEKK, spol. s r.o., Praha 2005.

 

Kontakt centrální laboratoře

EUC Laboratoře s.r.o.
Palackého 5
110 00 Praha 1

 

 



+420 226 224 900

 

info@euclaboratore.cz

 

Více

Telefonické kontakty

+420 226 224 900

Centrální laboratoř

 

+420 226 224 999

Mikrobiol. lab. molekul. biologie

 

+420 257 316 554

Mikrobiologická laboratoř

 

+420 725 989 999

Dispečink svozu vzorků

 

Více

Kontakt centrála EUC

EUC Laboratoře jsou členem holdingu EUC.


EUC a.s.
Na Pankráci 1690/125
140 00 Praha 4



www.euc.cz

Více