Infolinka: +420 226 224 970, PO-PÁ 9:00 - 21:00

Světový den srdce připadá na středu 29. září 2021. Víte, jak se daří tomu vašemu?

Středa 29. září 2021 je „Světovým dnem srdce“. Jedná se o akci poprvé konanou v roce 2000 a organizovanou každoročně Světovou federací srdce a Světovou zdravotnickou organizací. Smyslem a poselstvím Světového dne srdce je znovu upozornit, že chorobám srdce lze předejít.  Čísla týkající se onemocnění srdce jsou totiž stále alarmující! I přes pokroky medicíny v posledních desetiletích jsou onemocnění srdce a mrtvice hlavními příčinami úmrtí ve státech Evropské unie. Každý rok zde přibývá více než 6 milionů nových případů a více než 1,8 milionu úmrtí spojených s kardiovaskulárním onemocněním.

Období pandemie koronaviru mělo mimo jiné negativní vliv na prevenci i včasnou léčbu kardiovaskulárních onemocnění. Možnosti sportování i vycházek do přírody byly omezené, výrazně stoupla spotřeba alkoholu, lidi více ovládá stres a přibylo duševních onemocnění. Pacienti se v obavě před nákazou báli navštívit se svými problémy lékaře, odkládali pravidelné kontroly, vyšetření a někdy i plánované operace.

 

Co můžeme pro své srdce udělat?

Rizikových faktorů průkazně spojovaných se srdečními onemocněními či mozkovou mrtvicí je více, ale jen část z nich můžeme ovlivnit. „K těm neovlivnitelným patří věk (a naše i evropská populace bohužel postupně stárne), genetické faktory, mužské pohlaví nebo rodinná anamnéza.   Ale i tak zbývá celá řada faktorů ovlivnitelných – pohyb, redukce nadváhy (která může ovlivnit i snížení krevního tlaku), zdravá strava - tj. dostatek zeleniny, ovoce, ryb, ořechů a luštěnin, omezit rychle stravitelné cukry, živočišné tuky, nepřejídat se, jídlo jen umírněně solit.  Navíc pohyb, alespoň chůze – každá chvilka se počítá, významně pomáhá i při zvládání stresu. A samozřejmě přestat s kouřením. Významnou pomocí v prevenci je, že řadu důležitých informací k míře rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění můžeme přímo měřit a sledovat pomocí biochemických vyšetření, zejména tzv. lipidového profilu,“ vysvětluje MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.

 

Vyšetření tzv. lipidového profilu ukáže, jak jste na tom s kardiovaskulárním rizikem

  • Vyšetření hodnot celkového cholesterolu – Cholesterol slouží v těle ke stavbě buněk a syntéze hormonů. Vyšší hladiny v krvi mohou způsobit ukládání cholesterolu ve formě ateromatických plátů v cévách a být příčinou infarktu myokardu nebo mozkové mrtvice.
  • Vyšetření hodnot LDL-cholesterolu (tzv. „špatný cholesterol“) – Zvýšení jeho hladiny mimo běžné meze je spojeno s vyšším kardiovaskulárním rizikem.
  • Vyšetření hodnot HDL-cholesterolu (tzv. „dobrý cholesterol“) – Zvýšené hladiny se považují za nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění.  
  • Vyšetření hodnot triacylglycerolů forma tukových částic sloužících jako zdroj a skladování energie. Vyšší hladina triacylgylcerolů, vyšší LDL-cholesterol a nízký HDL-cholesterol zvyšuje riziko podstatně více nežli izolovaný vzestup LDL-cholesterolu.

Laboratoře běžně z naměřených hodnot lipidů vypočítávají i další ukazatele kardiovaskulárního rizika, z nichž za nejdůležitější se považuje tzv. non-HDL cholesterol. Výpočet je jednoduchý, je to hodnota celkového cholesterolu mínus hodnota HDL-cholesterolu. Celkový cholesterol totiž není pouhý součet HDL-cholesterolu a LDL-cholesterolu – jsou zde ještě lipoproteiny velmi nízké hustoty (VLDL), které mohou přispívat k ateroskleróze.  Proto se hodnota non-HDL cholesterolu pro zjištění rizika srdečního onemocnění či mozkové mrtvice ukazuje jako další důležitá informace k hodnotě LDL-cholesterolu.
 

Zvyšují i některá další onemocnění kardiovaskulární riziko?

Laboratorní biochemické vyšetření může odhalit i další rizika, která prokazatelně souvisí s rizikem onemocnění cév a srdce. Důležité je vyšetření hladin krevního cukru, které může signalizovat případné onemocnění cukrovkou (diabetes), nejlépe spolu s vyšetřením glykovaného hemoglobinu (HbA1c). To zase ukazuje, jak organismus zvládl regulovat hladinu glukózy v uplynulých cca 2 měsících. Další informací může být vyšetření hladin homocysteinu, jehož zvýšená hladina je nezávislým rizikovým faktorem aterosklerózy. Je důležité si uvědomit, že pokud se více těchto rizikových faktorů vyskytne společně, celkové riziko výrazně vzrůstá.  Výrazně roste například u současného výskytu změny lipidového profilu, poruchy metabolismu krevního cukru, vyššího krevního tlaku a obezity označované jako metabolický syndrom.

 

Jak je toto vyšetření hrazeno?  

Pokud vyšetření ordinuje lékař, je hrazeno z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Vyšetření rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění provádí laboratoře i na žádost pacienta za přímou úhradu ve formě specializovaného balíčku vyšetření. Laboratoře se snaží zájemcům usnadnit rozhodování co si nechat vyšetřit”, a tak sdružují laboratorní vyšetření do formy balíčků, které jsou zacíleny na typ rizika nebo na širší celkovou prevenci.  I když laboratoře k výsledku konkrétního vyšetření udávají ke srovnání i hodnoty pro zdravou populaci, řada lidí si s vyhodnocením svých výsledků, zvláště tam, kde bylo vyšetřeno více parametrů, neví úplně rady.  Prostřednictvím služby Lékař online 24/7, kterou provozuje zdravotnická skupina EUC, mají zájemci možnost získat přímo ke konkrétnímu balíčku laboratorních vyšetření online konzultaci praktického lékaře (více na www.euclaboratore.cz). „Po obdržení laboratorního výsledku zabezpečeným emailem dostává pacient i přístupové údaje pro online konzultaci s lékařem ve službě Lékař online 24/7. Ta probíhá formou chatu nebo videohovoru,“ uvádí MUDr. Podroužek.

 

Jak se připravím k odběru?  

Vyšetření se provádí ze žilní krve, většinou v ranních hodinách, pacient by neměl odpoledne a večer před odběrem jíst tučná jídla, večeře by měla být přibližně 10-12 hodin před odběrem. Ráno před odběrem je nutné nesnídat, nekouřit, je dobré vypít asi ¼ litru vody či neslazeného čaje.

 

Za jak dlouho mohu očekávat výsledky?

Výsledky vyšetření kardiovaskulárního rizika jsou dostupné následující pracovní den po odběru.