Část rizika dokážeme srazit

Část rizika dokážeme srazit

28. listopadu 2019

OČIMA LÉKAŘE
Podle zjištění Světové federace srdce zabíjejí srdeční onemocnění a mozková mrtvice každoročně na světě více než 17 milionů lidí, což je víc, než způsobují nádory, HIV a malárie dohromady. Co tedy můžeme pro své srdce udělat?

Část rizikových faktorů spojovaných se srdečními onemocněními či mozkovou mrtvicí je bohužel neovlivnitelná – například věk, genetické faktory, mužské pohlaví, rodinná anamnéza.
Existují však i faktory, které se ovlivnit dají. Je to zejména zdravá strava, tedy dostatek zeleniny, ovoce, ryb, ořechů a luštěnin, jídlo jen umírněně solit. Dále je důležitý pohyb a redukce nadváhy, čímž je možné i snížit krevní tlak. Navíc pohyb pomáhá i ke zvládání stresu. A samozřejmě riziko snižujeme, když nekouříme.

Některé ovlivnitelné faktory můžeme sledovat pomocí biochemických vyšetření. Do nich patří skupina vyšetření takzvaného lipidového profilu, kam patří určení hodnot cholesterolu a jeho jednotlivých typů a určení hodnot triacylglycerolů, což jsou tukové částice sloužící ke skladování energie.
Laboratoř z naměřených hodnot vypočítává ukazatele kardiovaskulárního rizika. To se podstatně zvyšuje při kombinaci vyšší hladiny triacylglycerolů, vyššího LDL cholesterolu („zlý cholesterol“) a nízkého HDL cholesterolu („hodný“ cholesterol). Riziko dále roste zejména u současného výskytu změny lipidového profilu, poruchy metabolismu krevního cukru, vyššího krevního tlaku a obezity.

Vyšetření rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění provádíme dnes v laboratořích nejen na žádost lékaře, kdy je platí zdravotní pojišťovna, ale i na žádost pacienta za přímou úhradu. Třeba vyšetření lipidového profilu stojí, včetně odběru krve v laboratořích, průměrně asi 240 korun.
Odběr se provádí většinou ráno, nalačno ze žilní krve. Pacient by neměl odpoledne a večer před odběrem jíst tučná jídla, večeře by měla být přibližně 10 až 12 hodin před odběrem. Ráno před odběrem je nutné nesnídat a nekouřit, vhodné je vypít čtvrt litru vody či neslazeného čaje.

autor: MUDr. Petr Podroužek, CSc.

zdroj: Lidové noviny - Medicína 27.11.19