Všechny rady ke covidu, které musíte znát

Píšete nám o radu. Co dělat, když pocítíte příznaky covidu? Kam zavolat, co hlásit, co očekávat? Kdo je povinen být v karanténě a kdo ne? Je v tom zmatek. Proto jsme to všechno sepsali na jednom místě. 

Příznaky podzimní virózy dokážou v době koronaviru hodně zneklidnit. Co dělat letos jinak, kam volat a co si počít, pokud lékař nebo hygienik telefon nezvedá? Kdy je nutná karanténa a co to znamená pro naše blízké? Deník N přehledně shrnuje odpovědi na důležité otázky. 

Mám lehce zvýšenou teplotu, škrábe mě v krku, cítím se unavený. Jindy bych pár dnů zůstal doma. Nemám ale v době koronaviru jít raději na test, aby případně dostali varování lidé, kteří se mnou byli ve styku? Nebo mám počkat, zda příznaky odezní? 

Hygienici říkají jednoznačně – i v případě mírného nachlazení zůstat doma. „Ani běžné nachlazení není dobré přecházet a vystavovat své okolí možné nákaze,“ říká pro Deník N hlavní hygienička Jarmila Rážová. Jít ale na testy, nebo ne? Podle platného algoritmu ministerstva zdravotnictví mají dostat žádanku na výtěry lidé s teplotou vyšší než 37,3 °C, suchým kašlem, dušností, zažívacími obtížemi, ztrátou chuti a čichu. Lékaři ale upozorňují, že počty lidí s těmito příznaky s příchodem podzimních viróz mohou překročit testovací kapacity, a nedostane se tak na každého. „Brzy pravděpodobně dojde k úpravě uvedeného algoritmu. Klíčovým rozhodnutím pro odeslání na testy bude to, zda se jedná o rizikového pacienta (senior, chronicky nemocný), u kterého lze v případě nákazy covid-19 očekávat těžší průběh, nebo o osobu pečující o rizikového pacienta. Prioritu by měl mít také zdravotník nebo zaměstnanec v sociálních službách či osoba nezbytná pro chod státu,“ říká praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. Na nových kritériích teď podle lékařky pracují odborné společnosti praktických lékařů, rozhodující poté bude vyjádření hlavní hygieničky a schválení klinickou skupinou COVID při ministerstvu zdravotnictví. Zdravotníci zároveň zdůrazňují, že stále platí zásada nechodit s příznaky rovnou do ordinace praktického lékaře, ale volat. „Zároveň bych ráda vzkázala zejména seniorům a chronicky nemocným, aby se nebáli objednat na vyšetření, v poslední době se stále častěji setkáváme s tím, že někteří pacienti nepřišli dříve i se závažnými příznaky pro obavy z covidu,“ dodává Bezdíčková. 

Mám silné bolesti v krku a vysoké horečky, pocit těžké únavy, nemohu spát bolestí. Co dělat o víkendu či večer, kdy praktický lékař není k dispozici? 

Podle lékařů je důležité, zda jde o bolesti nebo jiné obtíže, které nesnesou odkladu. „Nemohu-li čekat na praktika, protože je mi tak zle, že se to vydržet nedá, navštívím pohotovost a nechám se vyšetřit. Není-li mi dobře a mám pocit, že by mohlo jít o covid-19, obrátím se na praktika, ideálně telefonicky, a domluvím se s ním,“ říká Lenka Kozlíková, primářka oddělení urgentního příjmu dospělých ve FN Motol. Zásada telefonovat lékařům dopředu v případě pohotovostí neplatí. „Nemá smysl volat na pohotovost a upozorňovat na svou návštěvu. V době epidemie viróz bude v čekárně drtivá většina pacientů s obdobnými příznaky, na postupu zdravotníků se nic nezmění,“ dodává primářka. Při příchodu na pohotovost je ale důležité pravdivě uvést všechny své potíže, aby zdravotníci věděli, kam pacienta eventuálně posadit v čekárně. „Určitě nebudeme nabírat každého pacienta na pohotovosti na covid19. Prosím, ať toto pacienti od nás neočekávají. Samozřejmě, jiná je situace u pacienta, který má od soboty horečky a v pondělí začíná onkologickou léčbu nebo nastupuje na dialýzu, takového pacienta určitě nabereme. Jiný případ je zdravý mladík s angínou,“ upozorňuje Kozlíková. V posledních letech přitom řada okresních nemocnic omezila dobu pohotovosti. Ve všední den je pacientům k dispozici například jen do 20 hodin, o víkendech a svátcích od 8 do 18 hodin. Později večer tedy musí pacienti častokrát dojet desítky kilometrů do krajského města. 

Mám příznaky covid-19 a nemohu se dovolat ani hygienické stanici, ani lékaři. 

Lékaři přiznávají, že jejich telefonní linky jsou od začátku koronavirové krize přetížené. „Ano, dovolat se k nám je někdy trochu problém. Praktický lékař má v průměru 1800 pacientů. Pokud se v jeden den dvě stě lidí rozhodne, že zavolá na telefonní číslo, které obsluhuje jedna zdravotní sestřička, dostáváme se do neřešitelné situace,“ říká praktický lékař Roman Houska z Mostu. Pokud se člověk nemůže dlouho dovolat svému lékaři nebo na hygienickou stanici, může si podle ministerstva zdravotnictví testy zaplatit ze svého a vydat se na některé z odběrových míst bez žádanky. Někteří pacienti, kteří nemohou telefonicky zastihnout svého lékaře, se rozhodli pro pomoc takzvané virtuální kliniky. Přes speciální aplikaci (existuje jich více) se spojí s „cizím“ lékařem, kterému popíšou své příznaky a dostanou žádanku online. „Řešila jsem to nedávno o víkendu, kdy moje praktická lékařka byla na dovolené. Měla jsem horečky a únavu a nechtěla jsem v případě nákazy ohrozit svoje okolí. Zkusila jsem virtuální kliniku, registrace trvala asi pět minut, do dalších deseti jsem si už chatovala s lékařkou, kterou mi systém přidělil náhodně a zrovna měla službu. Zařídila mi žádanku na test na následující den,“ popsala Deníku N Tereza z Prahy. Vůči fungování těchto „virtuálních klinik“ mají někteří lékaři výhrady, v nouzi však může jít o užitečnou možnost. 

Co když má příznaky koronaviru senior nebo člověk v rizikové skupině? 

Rizikoví pacienti by neměli podle lékařů příznaky koronavirové nákazy podceňovat, zvlášť pokud nemoc probíhá s horečkou nebo dušností. Senioři nebo lidé se srdečním či onkologickým onemocněním by měli v těchto případech ihned volat lékaře – praktika, pohotovost nebo záchrannou službu. „Pokud se jedná o rizikového pacienta, zejména vyskytují-li se u něj alarmující příznaky, je nutné nadení vštívit pohotovost v nemocnici. V případě, že nemají možnost dostat se na pohotovost vlastním vozem, je nutné volat rychlou záchrannou službu,“ vysvětluje Bezdíčková. 

V kolektivu se potvrdí koronavirus. Kdo jde do karantény a kdo na testy? Co čeká další kontakty těchto kontaktů? 

Lidé, kteří byli v přímém kontaktu s nakaženým, podstupují testy. Bez ohledu na výsledek testů (tedy i v případě, že jsou negativní) jdou do karantény. Pokud vyjde takovému člověku pozitivní test, musí testy a karanténu podstoupit i jeho kontakty. Příklad z nedávné praxe – ve fotbalovém kroužku v Praze 9 se před letními prázdninami vyskytl u jednoho chlapce koronavirus. „Na základě dané skutečnosti proběhlo standardní epidemiologické šetření, z jehož průběhu vyplynulo nařízení karantény pro dalších 14 hráčů zápasu se současnou indikací k provetestů na covid-19,“ popsal Zbyněk Boublík, mluvčí pražské hygienické stanice. Do doby, než chlapci v karanténě znali výsledky svých testů, čekali s napětím na výsledky i kamarádi těchto malých fotbalistů. Všem hráčům nakonec vyšly testy negativní. Kdyby se ale u některých chlapců nákaza potvrdila, museli by jít do karantény i oni a začaly by se dohledávat jejich další „epidemiologicky významné kontakty“. 

Setkal jsem se s jiným člověkem, kterému byl prokázaný koronavirus. O jaký typ kontaktu musí jít, abych šel do karantény? (Jinými slovy, co to je „epidemiologicky významný kontakt“?) 

Podle hygieniků je důležitá délka kontaktu a také to, jestli měl člověk na sobě roušku. „Pokud se člověk setkal s osobou pozitivní na covid-19 a strávil s ní nechráněn (míněno: nechráněn alespoň rouškou, pozn. red.) více než 15 minut v uzavřeném prostoru a bez odstupu, je určitě oprávněné si při respiračních obtížích nechat udělat test a podstoupit karanténu,“ říká hlavní hygienička Rážová. 

Jezdí ještě odběrové sanitky s testy za pacienty, nebo už fungují pouze odběrová místa? 

Na začátku epidemie posílali hygienici za lidmi, kteří měli podezření na nákazu koronavirem, sanitku. Sestra provedla odběr u pacienta doma a sanitka vzorky dopravila do laboratoře. Postupem času se rozšířil počet laboratoří, které koronavirus testují, takže většina lidí se dopravuje na odběry sama. Služba, kdy přijede sestra domů, ale pro výjimečné případy funguje i dnes. „Možnost využití mobilního sanitního odběrového vozu stále existuje v případech, že se pacient nemůže dostavit na odběrové místo. Přednostně je ale lepší využít odběrová místa,“ odpovídá Rážová. O tom, že za pacientem přijede na odběry sanitka, rozhodne praktický lékař. 

Kdo mě může poslat na testy? 

Žádanku na odběr může vystavit hygienik, praktický lékař i specialisté, například plicní lékař nebo doktoři v nemocnicích. „Formulář je elektronický, takže pacient nedostane nic do ruky, v odběrném místě jen předloží kartičku pojišťovny,“ říká Bezdíčková. Na odběr je možné se objednat na webu některého z odběrných míst, která jsou vypsaná na stránkách ministerstva zdravotnictví. Lékař na elektronické žádance zadává preferované místo odběru. 

Dostal jsem žádanku na testy. Je mi špatně, mám horečku, kašel. Jak se mám dostat na odběrové místo, pokud nemám auto ani blízkého člověka, který ho tam odveze? Mám jet na testy MHD nebo taxi? 

Podle hygieničky je rozhodně nezbytné vyhnout se vozům veřejné dopravy, kde přijde člověk do kontaktu s dalšími lidmi. „V tomto případě bychom doporučovali kontaktovat praktického lékaře a poradit se o možnosti mobilních sanitních vozů,“ poznamenává Rážová. 

Existují různé druhy testů, jeden „tyčinkou do nosu“, druhý odběrem krve. Jaký je mezi nimi rozdíl? 

Pro určení akutní nákazy se používají pouze PCR testy jako důkaz přítomnosti viru v organismu. Dělají se pomocí stěru z nosohltanu. Tento test se používá pro rozhodnutí, zda člověk půjde do karantény. „Oproti tomu krevní testy řeknou, zda pacient prodělal covid-19, případně mohou ukázat i na probíhající infekci. Ale tento test je zatížen ‚diagnostickým oknem‘ – protilátky se vyvíjí zhruba od sedmého až desátého dne po setkání s virem, když se tedy test provede dříve, může být výsledek falešně negativní,“ říká Petr Podroužek, odborný ředitel EUC Laboratoří. Testy na protilátky (ELISA) se dělají z žilní krve. Třetím typem testů jsou tzv. rychlotesty. Ty se dělají z kapky krve a také měří hladinu protilátek. 

Kdy za test na koronavirus platím a kolik zhruba stojí? 

Pokud pacient od lékaře dostal žádanku na vyšetření z důvodu podezření na nákazu infekcí, bude PCR testem otestován bezplatně. „Pokud lékař k vyšetření neshledá důvod, ale pacient má přesto zájem nechat se otestovat na přítomnost viru či protilátek proti němu, může tak učinit jako samoplátce,“ říká Libor Staněk z laboratoře Synlab. Cena testu pro samoplátce u soukromých laboratoří se pohybuje kolem 1500 korun. Laboratoře se přitom chystají na podzimní nárůst počtu případů. „Dnes je naše kapacita 300 vzorků za den, během září zvyšujeme na 700 za den, jsme tedy připraveni na případný nápor pacientů,“ dodává Podroužek. Testovací kapacity navyšují také další soukromé i státní laboratoře. 

Dozvím se, že mám pozitivní test na covid. Co smím a co nesmím? 

V případě pozitivního testu musí člověk zůstat v domácí izolaci. Podle hygieniků je nutné zůstat jen doma a zcela se vyhnout pobytu na veřejnosti. Takže žádné nákupy, cesty do lékárny ani venčení psa. V jedné domácnosti by s dotyčným měli být jen členové rodiny nebo lidé, kteří o nakaženého pečují. Doba izolace se od září zkrátila na 10 dnů. Podle ministerstva zdravotnictví se „ukončuje na základě negativního výsledku PCR testu provedeného nejdříve 10 dnů ode dne odběru diagnostického vzorku, jehož vyšetření přítomnost viru SARS-CoV-2 prokázalo, a současně po uplynutí alespoň 3 dnů, kdy daná osoba klinické příznaky onemocnění již nevykazuje“. Nakažený by se měl separovat od ostatních lidí v domácnosti. „Chceteli chránit ostatní, používejte obličejové roušky, pokud jste s nimi ve stejné místnosti,“ upozorňuje Státní zdravotní ústav. 

Jak se liší karanténa a izolace? 

Izolace platí pro nakaženého (tedy člověka s pozitivním PCR testem na koronavirus). Karanténa pro lidi, kteří se s tímto člověkem setkali, ale sami nejsou pozitivní. Člověk v karanténě by měl stejně jako lidé v izolaci zůstat doma, nechodit do práce, do školy nebo do MHD. Za porušení karantény nebo izolace hrozí finanční pokuta. 

Co nesmí člověk dělat v době, kdy čeká na výsledky testu? 

Při čekání na výsledky testů je podle hlavní hygieničky Rážové lepší preventivně dodržovat stejný režim jako při pozitivním výsledku, tedy vyhýbat se pokud možno kontaktu s dalšími lidmi. „Pokud má navíc čekající jakékoliv zdravotní obtíže, je namístě zůstat doma,“ poznamenává. Zůstat doma je tedy pouze doporučením, nikoliv povinností jako v případě karantény. 

Léčím se s covidem doma, ale můj stav se náhle velmi zhorší. Co mám dělat? 

V nemocnicích leží ve vážném stavu v těchto dnech zhruba 150 lidí, což je jen malé procento všech pozitivně testovaných. Pacienti, kteří se léčí s covidem doma, mohou přesto pocítit náhlé zhoršení svého stavu. „Na tísňovou linku záchranné služby volají lidé, kteří mají covid nebo jsou v karanténě a náhle se jim přitížilo. Například pociťují příznaky dušnosti, což je porucha jedné ze základních životních funkcí a důvod k výjezdu rychlé záchranné služby,“ potvrdila Deníku N mluvčí pražské záchranky Jana Poštová. Upozorňuje zároveň, že zhruba 15 až 20 procent hovorů na tísňovou linku končí radou pacientovi. „Dispečeři se nemocného vyptají na podrobnosti jeho zdravotního stavu, a pokud u něj nejsou ohrožené základní životní funkce (dušnost, tlak na hrudi, počínající ztráta vědomí), je doporučena domácí léčba,“ dodává Poštová. Obecně platí, že linka 155 je pouze pro naléhavé hovory při náhlém zhoršení zdravotního stavu. 

Kam volat, když se chci poradit ohledně koronaviru? 

Pokud nejde o ohrožení života nebo zdraví, mají lidé volat svému praktikovi. V případech obecných dotazů ohledně koronaviru pak mohou využít informační linky ministerstva zdravotnictví nebo jednotlivých krajských hygienických stanic. Informační linky jsou ale dostupné pouze v pracovní dobu ve všední dny. 

Co mě čeká po ukončení karantény a odeznění příznaků, abych se mohl vrátit k normálnímu způsobu života? Je vždy vyžadována prohlídka u praktika? 

„Pokud pacient nemá čtyři dny před ukončením izolace žádné příznaky, může po skončení této doby izolaci opustit, aniž by ho viděl lékař,“ říká praktický lékař Roman Houska. „Většina příznaků je subjektivní, takže stejně nepoznáme, zda pacienta bolí hlava nebo klouby. Proto stačí informace, zda on se již cítí zcela zdráv.“ To potvrzuje také hlavní hygienička. „V případě negativního testu a absence klinických příznaků lze karanténní opatření ukončit.“ 

***

Žádanku na odběr může vystavit hygienik, praktický lékař i specialisté. Lidé, kteří byli v přímém kontaktu s nakaženým, podstupují testy. Bez ohledu na výsledek testů (tedy i v případě, že jsou negativní) jdou do karantény. Pokud vyjde takovému člověku pozitivní test, musí testy a karanténu podstoupit i jeho kontakty. 

zdroj: , , Strana:  , Autor: , Rubrika: